Založit webové stránky nebo eShop

ČLÁNKY - 2016/2017

 

[ 441 – 8.11.2017 ] LIVE !!! Deluxe Edition

LOS ANGELES -  Bob Marley a The Wailers byly na vrcholu svých uměleckých sil při svém dlouhém turné Natty Dread , když přijeli z Ameriky do Londýna aby zde 17.a 18.července zahráli dva koncerty.

Materiál z druhého dne byl použit do prvního živého alba kapely LIVE!!! , které bylo vydané v prosinci roku 1975 . Nahrávka poté byla vysílána jako součást rozhlasového programu King Biscuit Flower Hour v roce 1976.

Marley Family se rozhodla vydat oficiálně kompletní sérii z obou koncertů , jako tříbarevný záznam na 180g černém vynilovém provedení.

Kapela končila turné zkráceným britským turné , které zahrnovali oba koncerty v Londýně  a 19.7. v Odeon Theatre v Birminghamu a 20.7. v The Hard Rock theatre v Manchesteru . 

BBC Chris Jones napsal v roce 2009 o albu „ Tento klíčový živý dokument zachycuje téměř přesně to , kde má reggae hudba kořeny , zachycuje také dobu kdy rastafariáni vstoupily do dění populární hudby. Před Bobem nikdo nezkombinoval kořeny R´n´B a reggae takovým způsobem … sjednotil tím všechny třídy lidí k univerzálnímu boji za lidská práva v různých metaforách.“¨

Bob Marley & the Wailers – Live! (three-LP vinyl)

Live At The Lyceum, London, July 17, 1975
Side One

1 Trenchtown Rock 5.10
2 Burning And Looting 5.09
3 Them Belly Full (But We Hungry) 4.35
4 Rebel Music (3 O’clock Roadblock) 5.25

Side Two

1 Stir It Up 5.14
2 No Woman, No Cry 7.37
3 Natty Dread 5.27
4 Kinky Reggae 7.55

Side Three

1 I Shot The Sheriff 5.15
2 Get Up Stand Up 10.18

Live At The Lyceum, London, July 18, 1975
Side Four

1 Trenchtown Rock 4.23
2 Slave Driver 4.02
3 Burning And Looting 4.56
4 Them Belly Full (But We Hungry) 3.53
5 Rebel Music (3 O’clock Roadblock) 5.16

Side Five

1 No Woman, No Cry 7.06
2 Kinky Reggae 6.42
3 Natty Dread 4.33
4 Stir It Up 4.43

Side Six

1 Lively Up Yourself 7.49
2 I Shot The Sheriff 7.08
3 Get Up Stand Up 10.17

 

>>> ZDE << si na yt si druhý disk můžete poslechnout , je to nálož - stojí to za to !!! mějte se , Marťas alias eboko.

[ 440 – 17.6.2017 ] Ze Santa Cruz 1978

Včera večer jsem zase zaštoural do svého archívu a zaposlouchal se do večerního koncertu který Bob zahrál 18.července 1978.  A z dlouhé chvíle jsem začal něco o tomto koncertu , a nebo předešlém odpoledním , neboť zahrál  dvě show v jeden den , něco shánět.

Pamatuju si na své začátky kdy jsem nevěděl co všechno je zaznamenáno , a co lze sehnat , dnes pokud by jste si chtěli něco stáhnout , jde to s ohromnýma obtížema , ne jako cca 8-10 let zpátky , Bob sešel z módy tudíž jeho záznamy jdou špatně schánět , naštěstí je youtube , kde je celý záznam z koncertu snadno dostupný , a vkládám ho >>> ZDE <<< pro vás kdo budete mít chuť si třeba s tím zpříjemnit večer.

Největší zajímavostí je v tracklistu  změna a „Lively Up Yourself“ je třetí v pořadí , bývalo zvykem jí řadit někam na 9,10 skladbu … Koncert má ucházející kvalitu , což je zajímavý fakt že je to 39 let stará show a v podmínkách v jakých se dříve nahrávalo přez magiče na kazety nebo pásky , a dnes supermoderní technika , nahrajete něco z koncertu na kameru nebo na mobil a zvuk je tak mizerný že se to nedá poslouchat .  K tomuto koncertu jsem dlouho nemohl najít žádné fotky a což se mi dneska povedlo , pod názvem „nové snímky z Civic Center“ .. tak je sem taky dám … Příjemný poslech , Eboko .

[ 439 – 3.6.2017 ] Kate Simon dokument

O Kate jsem tady již psal , ale dneska se k tomu vracím opět trošku přidám informace. Snímky které jsem do článku přidal jsou z evropského turné 1977 a tyhle jsou přímo zachycené v ulicích Mnichova v Německu , fotky pořídil nejspíš Neville Garick .

Kate byla mladá fotografka která měla za úkol od Chrise Blackwella nafotografovat Boba ve svém domě v roce 1976 .  odletěla proto na Jamajku a ubytovala se v hotelu Sheraton , ale příběh nechci znova psát ten znáte . A určitě i víte , že právě její fotka byla titulní stranou desky Kaya , je to vlastně snímek jeden z nejklasičtějších a nejznámějších , když zadáte do googlu fotografie Boba hned vám vyjde a to několikrát. Byla ale také jednou z mála fotografek které fotili i zákulisí One Love Peace Koncertu v roce 1978 , a o rok dříve udělala spousty fotek ze 4 koncertů v londýnském lyceu.

Na netu bývá doporučovávána její kniha „Rebel Music“ kde obsahem jsou právě fotky z tohoto období  , ale kniha se prakticky nedá sehnat , zkoušel jsem to několikrát , byla vydána v limitovaném počtu 2000 ks , no a pak schánějte něco že.

Našel jsem ale kousek dokumentu který je na yt , v měmž právě kate vypráví o své zkušenosti s Bobem , a pak je zde i Roger Steffens , největší pacoš na reggae na světě . Jen zkraje je chybně uvedeno datum , pozorní si všimnou , jinak škoda že dokument není delší , pamatuju si že cca 2 roky zpátky jsem ho prošvihl na čt 2 a reprízu jsem také prošvihl a stáhnout se nikde nedal , nevadí , musí postačit tato verze , mějte se přátelé a prozatím ahoj váš eboko.

[ 438 – 29.5.2017 ] Ros Reines :  V den kdy jsme poprvé mluvila s Bobem

Pracovala jsem v Londýně jako hudební publicistka a Reggae Sunsplash 79 s titulkem Bob Marley and The Wailers byla moje první chaotická , šílená zkušehost z mého živého hudebního maratonu.Naštěstí jsem byla nebojácná a v té době i trochu naivní hippie nedělala jsem si z toho velkou hlavu.Když si na to zpětně vzpomenu , neměla jsem ani tašku u sebe , jak si dělat poznámky .. ale tím to bylo všechno mnohem jednodušší.

Červenec 1979 - Jarrett Park v Montegu Bay , bylo místo kde se festival konal byl jedno velký bláto , díky přívalovým dešťům které místo v předešlých dnech bičovali, ale to nebránilo drobným podnikavcům ve zřízení drobných dřevěných obchůdků s potravinami nebo  se speciálníma vegetariánskýma jídlama a nebo tématikou kýčovitých rasta suvenýrů . Vzduch byl prosycený vůní marihuanového kouře .

 

Začátek koncertů byl na programu kolem 20h večer , co si pamatuju Bob s The Wailers přišli na řadu až někdy kolem půlnoce .. byla jsem v euforii , sledovala jsem Boba a tančila v přední části jeviště.Následující den jsme šli si poslůechnout na pláž v Montego Bay některého s z Diskžokejů hrající živě v provizorním stanu. Dali jsme si perfektní vychlazený Red Stripe pivo a relaxovali jsme.

Najednou jsem viděla něco neuvěřitelnýho , Bob Marley a jacob Miller se poflakovali na pláži .Hned jsem vystartovala k Bobovi , představila jsem se a zeptala jsem se ho jestli by mi poskytnul krátký rozhovor. Domluvili jsme se že by jsme se měli sejít v jeho domě na Hope Road , v Kingstonu o několik dní později.

Když jsem se tam objevila v domluvenou dobu , bylo mi řečeno „počkejte tady“ , tak jsem počkala v malém pokoji pro návštěvy . Ale nic nebylo hned , čekala jsem možná 2 hodiny když se konečně objevil Bob , přišel zamnou a řekl „počkejte chvíli ..na Jamajce znamená mohlo by to trvat dýl“ , usmál se a řekl , pojď semnou ..Naskočili jsme do minibusu kde ještě bylo dalších pár Rastas , nebyla jsem ve své kůži tohle v plánu nebylo .Ale nakonec jsme se po chvilce vrátili a na zahradě Hope Road jsme si sedli a konečně jsem mohla nahrát svůj rozhovor.

Byl to první z mnoha velkých rozhovorů s Bobem , ještě jsem s ním mluvila , když jsem sledovala skupinu při turné v roce 1980 , zastihla jsem ho v Mnichově a v New Yorku . Ve skutečnosti to ale byly poslední velké rozhovory s jeho osobou těsně před tím než skolaboval v Central Parku , když mu byla diagnostikovaná rakovina mozku. Tento rozhovor byl publikován v časopise Face v Londýně .

Naposledy jsem se s Bobem "byla" ve čtvrtek 21.května na státním pohřbu Boba Marleyho.Sledovala jsem průvod v jeho rodném St.Ann  a potichu jsem se s ním rozloučila .

Rok na to jsem ještě stále psala o Reggae hudběv Londýně , jezdila jsem po tour a sledovala a mluvila s Black Uhuru a Aswad … ale ve skutečnosti , těmto kapelám se omlouvám , nebylo to už takové jako s Bobem , tento typ reggae mě nenaplňoval , ani na jamajce v roce 1981 se nic převratného  nehrálo .

Ještě jsem počkala do konce roku , ale přestalo mě to inspirovat , zbalila jsem se , dala výpověď a vrátila se domů do Austrálie začít zase někde odznova. Dodnes ale na setkání s Bobem ráda vzpomínám.

[ 437 – 24.5.2017 ] Hudební Turisti

Starý Island House Chrise Blackwella je dneska jednou z hlavních turistických destinacích na Jamajce, ale někdy to vypadá že i za dob kdy tam Bob žil tomu nebylo jinak. Existuje spoustu lidí kteří vážili cestu za ním ho navštívit a to nemyslím pouze novináři dychtící po nějaké novince ale i obyčejní hudební turisti a fanoušci . Bob byl vždy k nim velmi vstřícný .

Před několika dny se objevily na sociální síti tyhle fotky , které usem nikdy neviděl předtím , na fotkách spolu s Bobem je tým německého vodního póla které mělo na Jamajce přátelský zápas .Tipuju si fotky datovat na rok 1979 .

Asi nebyli jediní kteří toužili se s Bobem vyfotit , v té době byl na vrcholu popularity , a tak to je odemně zase prodnešek vše.čau Marťas.

[ 436 – 17.5.2017 ] Exodus 40 The Movement Continues

Klasické album Exodus bylo poprvé vydáno 3.června 1977 a představuje novou doprovodnou kapelu včetně bratří Carltona a Astona Barretovými na bicí a basu , Tyrone Downieho na klávesách , Alvin Seeco pattersona na bubny a doprovodnou vokální kapelu I-Threes – Juddy Mowatt , Marsia Griffith ,Ritu Marley a nejnovějšího člena Juniora Murvina na kytaru. Album bylo vydáno pouhých 6 měsíců poté co byl spáchán na osobu Boba Marleyho neúspěšný atentát na Jamajce v prosinci roku 1976, takže musel uprchnout do exilu v Londýně , kde byl Exodus zaznamenán.

Letos v červnu to bude přesně 40 let od vydání alba a rodina Marley za pomocí Island records a UME si toto výročí připomene sérií 4 samostatných disků , pod názvem Exodus 40 – hnutí pokračuje.

Soušástí oslav , Ziggy Marley se pokusil obnovit původní nahrávky a zapojit do nich nahrávky které doposud nikdo neslyšel , to je lyrické frázování , instrumentaci a začlenění zbrusu nových a trasformovaných prvků.

 

2.června bude vydáno zbrusu nové album Exodus 40 The Movement Continues . Má to být Super Deluxe album zahrnující 4 LP se dvěma 7 palcovými vynilovými verzemi z původních LP.

V balení bude také část koncertu zaznamenaný v Londýnském Rainbow Theater který Bob odehrál ten samý týden kdy bylo album vydáno. Skladbu Punky Reggae Party která byla vydána v té době na singl . Prodlouženou verzi skladby „Keep On Moving“ Dvojici vynilových 7“ singlů Waiting in Vain , dále skladby Roots a dvě verze skladby Smile Jamaica.

Ziggy přiblížil projekt „přepracování skladeb“ s nejvyšším respektem k hudbě svého otce a její message vydáním do oběhu tří ukázek z alba Exodus 40 – The Movement Continues , je to vlastně jeho představa o tom , jak by jeho otec mohl zpívat tyto skladby dnes . dal skladby do nového kontextu , jakoby lidé slyšeli toto album poprvé.

Tady je seznam materiálu , který bude vydán na tomto speciálním albu , které si teda po poslechu oněch třech luxusních ukázek zaručeně musim sehnat . Všechny tři ukázky jsem vložil do tohoto článku .

‘EXODUS 40 – THE MOVEMENT CONTINUES’ SUPER DELUXE LP EDITION
Vinyl 1 – ‘Exodus’ 1977
A1. Natural Mystic
A2. So Much Things to Say
A3. Guiltiness
A4. The Heathen
A5. Exodus
B1. Jamming
B2. Waiting in Vain
B3. Turn Your Lights Down Low
B4. Three Little Birds
B5. One Love/People Get ReadyVinyl 2 – ‘Exodus 40 – The Movement Continues’
A1. Exodus
A2. Natural Mystic
A3. The Heathen
A4. Guiltiness
A5. Jamming
B1. One Love / People Get Ready
B2. Turn Your Lights Down Low
B3. Waiting In Vain
B4. Three Little Birds
B5. So Much Things To Say

Vinyl 3 – ‘Exodus Live’ @ Rainbow Theatre, London, June 1-4, 1977 (+ denotes unreleased)
A1. Natural Mystic+
A2. So Much Things to Say+
A3. Guiltiness+
A4. The Heathen
B1. Positive Vibration+
B2. Jamming+
B3. Exodus+

Vinyl 4 – ‘Punky Reggae Party’
A1. Punky Reggae Party
A2. Punky Reggae Party Dub
B1. Keep On Moving (previously unreleased extended mix)

7” single – “Waiting In Vain” b/w “Roots”
A1. Waiting in Vain
B1. Roots

7” single – “Smile Jamaica”
A1. Smile Jamaica (Part One)
B1. Smile Jamaica (Part Two)

[ 435 – 11.2.2017 ] Nález nových nahrávek

Ve schátralém hotelu v omšelé části Londýna se letos nalezli nahrávky , které byly asi už dříve prohlášeny  za ztracené. Jedná se o třináct kotoučů analogových master pásek – originálních záznamů ale také záznamů ve vysoké zvukové kvalitě. Hnily leta ve sklepě hotelu Kensal Rise , kde Bob a jeho The Wailers byly ubytováni při svém evropském turné v druhé polovině 70. Let .

Tyto nahrávky podle prvního dojmu , byly tak zničené pryskyřicí a různým prachem , že se zdálo že není možné aby z nich něco se zachovalo . Ale dnes , díky moderní technologii , až na tři pásky ze kterých jsou dva prázdné , byly úspěšně vyčištěny a obnoveny.

Zpráva tak přichází v předvečer Bobovo 72.narozenin a vede k návalu a vzrušení fanoušků k poslechu pokladů které nikdo nikdy neslyšel. 40 let staré pásky obsahují záznamy koncertů z Londýna a Paříže z let mezi 1974 a 1978 .

Legendární zpěvák byl tehdy na vrcholu své slávy a koncerty jistě budou  považovány za jedny z nejpamátnějších vystoupení v historii hudby .

Renovaci těchto pásek měl na starosti podnikatel a dlouholetý Bobovo fanoušek Joe Gatt .

Říká : „Vzal jsem telefonát od kamaráda který mi řekl že uklízel bordel ve sklepě této dnes už rujny a našel pásky s nápisama koncertů z Londýnského Lycea , aby pohnul kostrou než je někdo omylem vyhodí.“

Který když telefonát slyšel ,jel zrovna ve svém voze , musel zastavit auto ke krajnici aby vydýchal to co zrovna slyšel .. „Obvolal jsem všechny se kterými jsem měl dnes schůzku a zrušil ji a rychle jsem směřoval k rujně hotelu , když jsem pak na vlastní oči viděl ty pásky , nemohl jsem uvěřit svým očím“

Pásky byly ale strašně poničené , schátralé , léta pohozené v obrovské vrstvě prachu , a na první dojem se zdálo že je jejich oprava beznadějný úkol.

Gatt poté využil svých dobrých kontaktů v hudebním průmyslu,a u majitele studia Enfield pana Hoovera aby našel nějaký způsob jak pásky přivézt zpět k životu . p Hoover zjistil kontakt na hudebního technika a specialistu Martina Nicholse  který se do renovace pustil.

Hned z kraje nebyly vidiny kdovíjaké , pásky v rozkladu které ležely hromadu let pod vrstvou špíny .

Na jedné bylo napsáno „No Woman No Cry-Kinky Reggae-Natty Dread“ a datum 17.7.1975 Lyceum Londýn.

Pan Nichols říká : „Když jsem původně viděl pásky , otočil jsem se  a řekl ne děkuji „ , byly tak plesnivé , s tím jsem nic dělat ani nechtěl . Ale nakonec jsem si to rozmyslel . „Tento projekt trval skoro rok a byl určitě nejobtížnějším z projektů které jsem kdy řešil“ .

 

„Konečný výsledek mě opravdu překvapil , protože tak jak jsou teď sice v digitálním formátu , jejich zvuk je velice kvalitní . Z 13 pásek  je 10 obnovena , dvě pásky byly prázdné a jedna neopravitelná“.

Obnovení pásků stálo 25 000 liber , ale stálo to opravdu za to.

„Byli jsme okamžitě transportováni zpět v čase“ řekl pan Hoover , který byl na koncertu který později vyšel na desce LIVE!!! osobně  . „Jako by jsme opět stáli u jeviště s The Wailers ale jenom my , šel mi s toho mráz po zádech“ . Pan Gatt který byl jako mladý na koncertu také říká že tyto nové pásky vrhnou zase slávu na Marleyho . Předpokládá se , že některé záznamy vyjdou ve vynilových , některé v CD verzích a některé budou volně ke stažení.

„Je to opravdu magické , slyšet tento koncert , mám z toho opravdu velmi zvláštní pocit a měl jsem štěstí , že mě kdysi kámoš dal volnou vstupenku abych mohl jít si to ze zvědavosti poslechnout , měl jsem obrovské štěstí … ale ze všeho nejvíc mám radost že jsme obnovily tyto pásky , téhle nádherné hudby , zakončil hovor  Joe Gatt.  

 

[ 434 – 2.2.2017 ] – #1 Johny Nash Session 1972

Londýn 1972

Tyto vzácné fotky byly poprvé zveřejněny v březnu roku 2014 v časopisu Rolling Stone ve Speciálním vydání.Ukazují Boba ve studiu během nahrávání alba Johnyho Nashe „I Can See Cleary Now“ . Na příští rok ve stejném studiu podepíše Bob kontrakt s Chrisem Blackwellem a Island Records . Fotograf Alec Byrne měl za úkol fotografovat při tomhle zasedání hlavně Johnyho , který v této době byl velice známý  ale přidal i některé fotky Boba který v té době snil o podobném hudebním úspěchu jako Johny Nash .

Pak tady mám Interview , který natočil kanadský ethnomuzikolog Bob Witmer  přímo v Wailers Records  shopu v Kingstonu 22.května 1972 , Bob byl na jamajce v té době už velmi známou osobností a Witmerovo projektem byl právě výzkum na jamajském hudebním průmyslu .

Kvalita zvuku někdy poměrně dobrá a někdy docela mizerná , ale rozhovor je to historický , neboť se jedná o jediný rozhovor s Bobem Marleym z doby před jeho mezinárodním úspěchem u Island Records.

Zajímalo by mě ale oč v tomto interview přesně jde , moje angličtina není uplně dobrá .

Takže kdyby se toho někdo chtěl zhostit , pošlete mi to na : Robertnestamarley.wbs@email.cz a já rozhovor tady zveřejním .   ©Eboko

 

[ 433 – 29.7.2016 ] Video z Carib Theater 1974

The Wailers ještě v původní sestavě vstoupily na tomto koncertu 23.5.1974 . už jsem tady o tom psal asi cca 7 let nazpátky . Byly spolu s I-Threes a Skatalites předkapelou při vystoupení Marvina Gaye , v té době americké popové  hvězdy na národním koncertu v Kingstonu na Jamajce .

Dnes chci poukázat i na fakt že z tohoto koncertu se mimo audiozáznamu , o kterém jsem již psal dochoval i krátký za to velice vzácný videozáznam , cirkulující mezi sběrateli má něco málo přez dvě minuty a obsahuje výňatky skladeb „Lively Up Yourself“ a „Trenchtown Rock“.

Zajímavé je že v posmrtném snímku dokumentující Bobovo život (Rebel Music) se objevil několika vteřinový záznam , ale se špatným označením s tématem skladby „No More Trouble“.

Nevím jestli je záznam všechno co se dochovalo , nebo jestli se válí někde v archivech , můžu jen doufat v to co přinese čas .. 

[ 432 – 25.5.2016 ] Můj Comeback

Musel jsem si udělat pauzu od psaní , a je pravdou že jsem s tím chtěl seknout úplně.  Přesto mě poslední dobou napadají další témata (a drobnosti)  pro psaní a je taky pravdou že mi to zase chybí , svět Boba Marleyho je pro mě stále zajímavý , ikdyž Boba už neposlouchám s takovou horlivostí , je to téma které mě stále baví.

Jako takový malý comeback poslouží tenhle krátký článek , na jedné fotce z Upper Darby Theater , jakožto úvoní koncert Turné Rastaman Vibration dne 23.4.1976 se objevila kulisa , né tak známá , jak podle fotky poznáte , může tobýt jako takové malé spestření, koncertu který je celý archivován (viz. YT) , možná sloužil jako zahřívací koncert , může se zdát že byly the Wailers sladěni , ale pravdou je že nebyly .

Možná podle fotky poznáváte , co mám na mysli .Ohromná Etiopská vlajka jako plachta v pozadí , byla použita pouze tady . předešlé turné zahrála kapela před ohromnou plachtou Marcuse Garveyho a posléze v Bostonu už hráli pod klasickou tapetou s haile Selassiem , která je dneska zavěšena v Bobovo domě a muzeu na Hope Road 56.   

Připomínky a případné dotazy pište do ohlasů , nebojte hlavu vám za to neutrhnu , Váš Marťas.

 

TOPlist
aktualizováno: 08.11.2017 18:59:53